DALŠÍ REPORTÁŽ Z UČITELSKÉHO ERASMU+, TENTOKRÁT OČIMA JANY SUCHÁNKOVÉ

Radomír ŠínAktuality

Do původní destinace, britského Bournemouth, nás covid nepustil, proto jsem jako většina angličtinářů odjela na Maltu. Malta je kus neopracovaného kamene, který někdo jen tak hodil do moře. Kousek dál pohodil ostrůvek Comino a pak ještě Gozo. Pláže jsou jen tam, kde se skála uvolila poskytnout kousek místa písku. Vše je pokryté měkkou vrstvou vysušených řas a ulice pak vrstvou jemného prachu. Kolem zní maltština, jazyk, který je směsicí italštiny okořeněné arabštinou a britskými výrazy. Už jen z řeči je patrné, kolik tu prošlo za ta léta civilizací a kolikrát byla Malta něčí kolonií. Za 7000 let, kdy je ostrov osídlený, se tu vystřídali Féničané, Kartáginci, Římané, Arabové, Normané, vládci Aragonu a Kastilie, Napoleon Bonaparte, v novější době pak Britové. Od 60.let je Malta nezávislá. Malta přes den nemá barvy, vše je vyšisované sluncem. Domy jsou ve stádiu věčné nedokončenosti. Půda je červená a kamenitá, rodák z Hané nepřestává žasnout, že se tu dá něco pěstovat. Bohužel si tu krásu Maltané pokazili obřími hotely, které se tyčí nad sebemenší pláží, a neuvěřitelným množstvím odpadků, které se válí všude kolem. Je těžké udělat fotku, aby na ní nebyla aspoň plechovka nebo plastová láhev. My jsme však nepřijeli jen poznávat jinou kulturu, ale také studovat metodiku a oprášit znalosti jazyka v místní jazykové škole Alpha School. Máme obrovské štěstí na lektorku, Britku Sarah, která nám poskytuje spoustu zajímavých aktivit pro studenty.